Menu
 zpět

Výuka Montessori

Studijní programy IMSP podněcují kognitivní, sociální a emocionální rozvoj dítěte v bezpečné a podporující atmosféře. Výuka ve třídách kultivuje jeho přirozenou zvídavost a nezávislost. Úkolem učitele je vytvořit dynamické vzdělávací prostředí, v němž se každý žák může učit způsobem, který odpovídá stupni jeho vývoje, jeho schopnostem a stylu studia.

Program je rozdělen do čtyř věkově smíšených tříd, z nichž každá odpovídá určité vývojové fázi v životě dítěte. Přestup na vyšší stupeň je možný, teprve když je na něj dítě připraveno. Postupuje se od batolat (18 měsíců–3 roky) přes mateřskou školu (3 roky–6 let) a mladší školáky (6–9 let) až po starší školáky (9–12 let).

Díky našemu návaznému studijnímu programu se děti naučí vzít zodpovědnost za své vzdělávání do vlastních rukou a vypěstují si celoživotní lásku k učení. Návyky a schopnosti, které si osvojí během studia na naší škole, zhodnotí při dalším studiu.

Montessori metoda výuky byla vytvořena před více než 100 lety renomovanou lékařkou a vědkyní Marií Montessori. Ve své době byla tato metoda velmi nadčasová a inovativní, o to více pak zapadá do dnešní doby.  Děti vyučované podle této metody mají velmi kvalitní akademické vzdělání i mnoho dalších důležitých schopností jako je nezávislost, schopnost vést, jsou kreativní, iniciativní a mají vyvinutý smysl pro pořádek a disciplínu. V IMSP je naším cílem poskytovat autentické Montessori vzdělání přizpůsobené potřebám 21. století. Podporujeme děti, aby si dokázali propojit to, co se učí napříč předměty a aby o problémech dokázali kriticky a kreativně přemýšlet.

Montessori systém vzdělávání je navržen tak, aby podporoval individuální potřeby, zájmy a vývoj jednotlivých studentů a zároveň naučil klíčové akademické předměty. Původem psycholožka a pediatrička, Dr. Montessori, vyvíjela svou metodu přes 30 let, kdy systematicky studovala interakci mezi dětmi a prostředím okolo nich. S těmito poznatky vytvořila tento alternativní přístup ke vzdělávání, který je založený především na přirozené zvědavosti a vývojových úrovních dítěte. Montessori metoda a její detailně propracovaný systém učebních plánů, rozličných učebních materiálů i filozofie se tak stali základem výuky mnoha Montessori škol po celém světě.

“Cílem Montessori výdělávání je podporovat přirozený zájem dítěte učit se,” uvádí American Montessori Society. V Montessori školách vytváří učitel, prostředí ve třídě a student důležité tři body. Pečlivě připravená učebna s Montessori výukovými materiály je navržena tak, aby podporovala pohyb dítěte a jeho spolupráci s učitelem. Učitelé jsou spíše průvodci a podporují u dětí jejich nezávislost, smysl pro pořádek a svobodu v rámci hranic. Věkově smíšené třídy podporují vzájemné učení se mezi dětmi a vytvářejí schopnosti vést u starších dětí. 

Jako přední Montessori škola, IMSP dodržuje tyto klíčové principy Montessori:

  • Učení se prostřednictvím vlastního výzkumu, na konkrétních praktických materiálech.
  • Respekt ke každému studentovi a jeho individuálnímu tempu a způsobu učení.
  • Rovnováhu mezi svobodou a odpovědností ve třídě. 
  • Respekt ke každému dítěti a důvěra v jeho vlastní touhu učit se.
  • Práce, která nepodporuje soutěživost a porovnává pouze předchozí výsledky dítěte. 
  • Příležitosti pro samostatnou práci i práci v týmu.
  • Společenské prostředí a prostředí pro učení se, které je navrženo tak, aby dětem pomohlo věřit v to, co jsou a čeho mají schopnosti dosáhnout.

Více informací o Montessori metodě vzdělávání najdete na stránkách American Montessori Society nebo v článku What You’ll See in  A Great Montessori School od Maitri Learning

 

Maria Montessori měla vždy novátorského ducha. Narodila se v roce 1870 v Itálii, vystudovala medicínu na univerzitě a stala se první ženou lékařkou v Itálii. Již v počátcích své kariéry věnovala pozornost otázkám dětského vývoje a vzdělávání, přičemž se opírala o důkladné vědecké studium a pozorování. V lednu 1907 se naplnila její touha uplatnit své teorie v praxi a prozkoumat možnosti, které podle ní u malých dětí dosud nikdo nevyzkoušel. V činžovním domě v Římě otevřela „Casa dei Bambini“, neboli Dům dětí.

Když děti v tomto prvním Montessori prostředí dostaly pečlivě připravené učební pomůcky a novou příležitost učit se, začaly se vyvíjet naprosto ohromujícím způsobem. Vypěstovaly si nebývalý cit pro koordinaci a soustředění, vytrvalost, smysl pro pořádek a schopnost pozorovat a rozlišovat. Díky nabytým dovednostem získaly větší sebevědomí, což jim umožňovalo provádět i složitější úkoly. Pod vedením „direktorky“ si děti mohly samy vybrat, s čím budou pracovat, a Montessori brzy vypozorovala, že v bezpečném prostředí školy, kde byly učební materiály, pomoc a podpora nezbytné k dalšímu kroku vždy k dispozici, si děti volily pomůcky, díky nimž se naučily přesně to, co v daný moment nejvíce potřebovaly. Jelikož byly motivovány svou vlastní prací a dosaženými výsledky, učily se dychtivě a svědomitě. Vydaly se tak na cestu k samostatnosti, jež je nezbytná pro spokojenost v životě – tu by bylo možné charakterizovat jako kombinaci duševní síly či sebejistoty, již potřebujeme, abychom si mohli stanovovat vlastní cíle, a tělesných a intelektuálních schopností nutných k jejich dosažení.

Tato jedinečná filozofie vzbudila zájem pedagogů po celém světě. Jakmile zprávy o novém systému vzdělávání překročily italské hranice, začala Maria Montessori cestovat, aby pomohla šířit svou metodu a zahájila výcvik nových učitelů. V následujících desetiletích se Montessori školy postupně otevřely po celé Evropě, v Severní a Jižní Americe a nakonec na všech kontinentech kromě Antarktidy.

V roce 1929 založila Dr. Montessori Mezinárodní společnost Montessori (Association Montessori Internationale, AMI), jejímž cílem bylo podpořit vznikající Montessori školy, vzdělávací programy pro učitele a národní organizace po celém světě. Ve Spojených státech se metoda Montessori rozšířila velmi rychle díky svým prominentním stoupencům a nadšeným reportážím v médiích. V průběhu dvacátých let však hnutí vyhaslo a trvalo dalších čtyřicet let, než Montessori zařízení začala v hojném počtu znovu vznikat.

Americké obrození této filozofie vedla Nancy McCormick Rambusch, energická a velmi přesvědčivá pedagožka, která usilovala o změnu vzdělávacího systému. V roce 1960 Dr. Rambuschová založila Americkou Montessori společnost (American Montessori Society, AMS) – první a zatím největší z několika soudobých organizací podporujících Montessori pedagogiku nejen v Americe, ale i ve světě.

Metoda Montessori byla vyvinuta Dr. Montessori na základě vědeckého pozorování dětí a současné moderní výzkumy její tehdejší poznatky o chování dětí a způsobů, jimiž se učí, potvrzují.

Dr. Montessori byla opravdovou průkopnicí v oblastech vzdělávání, výuky v raném dětství, péče o dítě i jeho vývoje a ve své době také uznávanou vědkyní. Její práce změnila celosvětovou praxi předškolního vzdělávání. Některé z jejích prvních inovací, mezi něž patří například přizpůsobení velikosti nábytku výšce dítěte, se staly samozřejmostí. Její pozorování, které ovlivnilo teoretiky, jakými byl Erik Erikson a Jean Piaget, mělo také vliv na dynamiku vzdělávání dětí. Především však byla jednou z prvních bojovnic za dětská práva, přičemž se jí podařilo prosadit změny v přístupu pedagogů, rodičů i různých společenských uskupení k dětem a k péči o ně. Výsledky úsilí, které věnovala Montessori školám a dětem vůbec, jsou vidět po celém světě.

Den otevřených dveří
21. února
Naplánujte si prohlídku Kurz batole a já Workshop nezávislost dětí