Jak uplatnit v praxi výuku zdvořilostního chování podle Montessori?
Lekce zdvořilostního chování v Montessori jsou navrženy jako co možná nejlepší nástroj, který je dětem v tomto úkolu hodnotným pomocníkem. Vysvětlováním a názorným ukazováním předáváme dětem návod, jak se chovat, komunikovat a jednat s ostatními co nejharmoničtějším způsobem, a pomáháme jim tyto dovednosti procvičovat a osvojovat si je. Postupně, počínaje těmi nejjednoduššími kroky (jako je například omluva nebo podání ruky), si děti utvářejí „slovníček“ jednání, který jim umožňuje jednat přiměřeně a sebejistě v určitém sociálním kontextu. A jak je zdvořilému chování učíme v konkrétních věkových skupinách?
0–3 roky: Důležité je dítě aktivně zapojit
V raném dětství je formálních lekcí nebo prezentací zdvořilostního chování jen málo. Podstata celého učebního plánu spočívá v tom, jak se za prvé chováme my k dětem a za druhé my dospělí k sobě navzájem v jejich přítomnosti. Učí se totiž zejména naším příkladem.
S malými dětmi bychom si měli povídat napřímo. Za prvé je vhodné si k nim při rozhovoru dřepnout, aby nám viděly do tváře. Za druhé bychom měli respektovat jejich tělesnou autonomii: není například vhodné požadovat, aby nám malé dítě podalo ruku, dalo pusu, objalo příbuzného a podobně. U starších batolat přichází na řadu první lekce. Začínáme používat zdvořilostní fráze a pozdravy, zakrývání úst při kýchnutí nebo zaklepání na dveře.
Tipy:
-
Společný čas strávený při jídle, na oslavách a dalších společenských událostech si stanovte jako prioritu.
-
Používejte před dítětem důsledně pozdravy a zdvořilostní fráze („prosím“, „děkuji“, „promiň“).
-
Procvičujte společně vyjadřování pocitů, přání, potřeb a preferencí („Rád(a) bych, chtěl(a) bych ...“).
3–6 let: Když se rodí přátelství
V předškolním věku se schopnosti v oblasti zdvořilostního chování dostávají do popředí zájmů dítěte. Děti se v tomto věku prudce sociálně rozvíjejí a dramaticky se u nich zvyšuje zájem o ostatní, zejména o osobní přátelství a začlenění do skupiny. Potřebují se proto hlavně naučit řešit konflikty a chovat se správně k ostatním. Praktické lekce, které s dětmi procvičujeme, zahrnují žádost o pomoc, řešení neshod, střídání se při hře, nebo spravedlivé dělení.
Tipy:
-
Procvičujte řešení konfliktů se sourozenci a kamarády, nejprve za účasti dospělého, následně bez ní.
-
Vysvětlujte a vyžadujte po dítěti vhodné chování v různých situacích (pozdravení hostů, představení se, chování v restauraci, divadle nebo ve sportovním zařízení).
-
Ukažte si, jak druhému nabídnout pomoc či o ni sám požádat.
-
Nechte dítě aktivně se účastnit kulturních událostí.
6–12 let: Co znamená být součástí komunity
Během školních let si děti začínají uvědomovat sociální skupinu, spravedlnost a férovost. Výuka zdvořilosti a slušnosti zahrnujte „třídní schůzky“, na kterých spolu děti diskutují a nastavují pravidla třídy a mají příležitost zkoumat a zkoušet různé formy společenského řádu. Zároveň je to také věk, ve kterém je pro děti vrcholem zábavy šaškování a humor spojený s tělesnými funkcemi, takže je třeba dětem v rámci zdvořilostního chování ukázat a následně vyžadovat zásady slušnosti týkající se říhání, větrů a podobně.
Tipy:
-
Nechávejte děti vyřizovat drobné pochůzky a komunikovat s lidmi v různých funkcích (v obchodě, na poště, v bance).
-
Podpořte děti v tom, aby si samy vyřídily telefonát nebo se s vaší pomocí objednaly k lékaři apod.
-
Společně si trénujte psaní přání a dopisů rodině a přátelům.
12–18: Vstup do světa
Dospívající si postupně rozšiřují své vnímání světa, od školy přes místní komunitu až po širší společnost. Učební plán „praktického života“ v tomto věku nabírá formu „skutečných“ aktivit, jako je například drobné podnikání, shromažďování prostředků pro charitu nebo dobrovolnické práce. Proto musí být doplněn o výuku zdvořilostního chování v nových oblastech: například péče o zákazníky, komunikace s úřady nebo obhajoba názoru z určitého důvodu. V kontextu tradičního vzdělávání by se tato cvičení a lekce mohly zdát příliš „ze života“, ale právě to je základ výuky praktického života v Montessori: vždy poskytuje dítěti nebo mladému člověku kontakt s realitou a zajišťuje skutečné uplatnění, v maximální možné míře odpovídající danému věku a vývojovému stupni.
Tipy:
-
Podporujte mladistvé, aby se aktivně účastnili komunitního i místního politického života – aby komunikovali s obecními úřady a řešili na místní úrovni záležitosti, které se jich přímo týkají.
-
Vyhledávejte příležitosti pro dobrovolnickou činnost (například místní charity, útulky pro opuštěná zvířata nebo pomoc sousedům).
Autor: Michaela Tučková, učitelka třídy batolat v IMSP
Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:
