Svoboda v Montessori třídě
“Dát dítěti svobodu neznamená nestarat se o něj."
Jako učitelé v Montessori slýcháme dva druhy kritiky. První je, že naši studenti mají příliš mnoho svobody – “Dělají si to, co chtějí!” – ten druhý je, že nemají přeci vůbec žádnou svobodu: “jediné, co tyto nebohé děti dělají je, že pracují!”. Obojí je svým způsobem pravda, naše děti totiž často chtějí pracovat. Je to proto, že Montessori má velmi speciální pojetí svobody ve svých třídách.
Pro nás svoboda nepředstavuje chaos a neznamená, že děláme to, co se nám v danou chvíli zrovna zachce. Namísto toho je pro nás schopností nastavit si cíl a dosáhnout ho. Nezáleží na tom, jestli je tento cíl "Naučím se španělsky a budu žít v Madridu" nebo "Budu pracovat s růžovou věží".
Na to, abychom byli schopni těchto cílů dosáhnout, potřebujeme schopnost zvážit naše možnosti, dokázat se pro tento cíl rozhodnout a jít si za ním. Jinými slovy svoboda vyžaduje znalost našeho prostředí, nezbytné schopnosti a sebekontrolu, abychom se na cíl dokázali zaměřit. Pro děti je přirozené mít všechny tyto schopnosti a pro nás, učitele, to znamená "pouze" dát jim příležitost se to naučit.
Naše batolata mají svobodu, že mohou prát prádlo, dokáží na tom totiž pracovat, aniž by byla ve třídě povodeň. Naše čtyřleté děti mají svobodu, že mohou zatloukat hřebíky nebo používat ostré nože, protože dodržují bezpečnostní opatření. Naši studenti na základní škole mají svobodu připravit si týdenní plán na čem budou pracovat, protože vědí, že do něj je potřeba zařadit nezbytné úkoly stejně jako jejich oblíbené. Postupně s věkem získávají důležité schopnosti, sebekontrolu a vzdělání. A úměrně tomu může růst i svoboda.
“Nechat dítě dělat to, co chce, v době, kdy ještě nemá rozvinutou schopnost sebekontroly, je jako zradit samotnou podstatu svobody.”
Naši studenti nejsou při práci potichu proto, že bychom jim zakazovali zvyšovat hlas. Chceme, aby si vědomě vybrali mluvit potichu, protože chtějí být slušní a nerušit své kamarády. Chceme, aby se naučili, že svoboda neznamená absenci pravidel a hranic. To v dnešním světě neexistuje, jsme celý život vázání pravidly a zákony. Svoboda znamená vědomě tato pravidla dodržovat, akceptovat a oceňovat, abychom v jejich rámci mohli žít dohromady šťastný a produktivní život.
Michaela Tučková / Učitelka batolat
Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:
