Jak se vyhnout „škatulkování“

Jedná se o zjednodušení vytvářením nálepek, ať už pozitivních nebo negativních, které mohou napáchat více škody než užitku na sebevědomí a emočním vývoji dítěte. Lehce je vyslovíme bez přemýšlení nebo v návalu emocí.  Mnoho dospělých je považuje za neškodné. Avšak označení jako „jsi zlobivý“, „je příliš stydlivý“, „je panovačná“, „je vůdčí typ“ mohou výrazně ovlivnit sebehodnocení dítěte. Tím, že předem označíme dítě nálepkou místo hodnocení jeho aktuálních činů, nevědomky vytváříme jeho trvalý rys určující, co si dítě o sobě myslí. V takových situacích se škatulkování stává nebezpečnou chybou.

Proč je škatulkování škodlivé?

• Dítě zařazené do nějaké „škatulky“ – Kdykoli někoho automaticky označíme nějakou nálepkou, a nemusíte to ani říct nahlas, určitým způsobem ho nastavíme k očekávanému chování. Zamysleme se nad tím, jak my dospělí přistupujeme ke stereotypům. Dítě, které je označeno jako „zlobivé“, bude tak vnímáno, i když motivy jeho chování jsou laskavé a nevinné. „Zaškatulkování“ nám brání vidět osobu nebo dítě takové, jaké ve skutečnosti jsou.

• Přisouzení nálepky (a to i pozitivní) ovlivňuje očekávání – V extrémních případech právě pozitivní zaškatulkování napomáhá vytvářet nerealistická očekávání dítěte, která následně způsobí jeho sklony k perfekcionalismu nebo úzkosti. Rozhodně mění naše očekávání a tím vytváří sebenaplňující se proroctví o chování dítěte.

• Označování může být chybné – Všimli jste si, že dítě, které jeden den zdraví učitele i další dospělé nebo jemu neznámé lidi úsměvem a zamáváním, se jiný den úplně stáhne do sebe? Lidé mají mnoho složitých emocí, chování, různorodých osobnostních předpokladů a preferencí a totéž platí pro malé dítě. Není možné dítě strčit do jedné „škatulky“.

Návrhy, jak zabránit škatulkování

Začněme malými krůčky. Nejprve se pokuste zjistit, kdy vy sami nějakým způsobem zařazujete do škatulek.  Takové uvědomění vám může pomoci zbrzdit vás v tom, abyste příště začali nahlas dítě označovat nálepkou, pomůže vám ujasnit si myšlenky a zjistit, kdy máte tendence škatulkovat. Snažte se také vidět dítě, jako osobu s určitým chováním, ať už pozitivním nebo negativním, a oddělte svůj názor na dítě od jeho chování. To vám pomůže vcítit se do dítětem a pochopit ho, i když se chová špatně.

Co můžeme udělat, je snažit se pojmenovat chování dítěte, místo abychom označovali je samotné. Například místo „jsi stydlivý“ zkuste říct třeba „chvíli to trvá, než se sžiješ s lidmi “ nebo „dobře se ti povídá s lidmi, které dobře znáš “. Tím, že se zamyslíte nad výběrem správných slov a přístupem k dítěti místo toho, abyste ho automaticky označili nálepkou, mu tím pomůžete dosáhnout úspěchu v životě a nebudete mu bránit v dosažení jeho plného potenciálu.

Caryn Khoo

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

ABSORBUJÍCÍ MYSL – ZÁKLADNÍ PRINCIP MONTESSORI