Menu

Dlouhá cesta, která se vyplatí

Každé ráno se spolu se svou malou dcerkou vydávám na pětačtyřicetiminutovou cestu MHD do stanice Roztyly, odkud poté pěšky pokračujeme až do školky. Není to ale jen začátek dne, týdne či školního roku – tyto naše každodenní cesty jsou totiž hlavně o začátku jejího vztahu ke vzdělávání. Ano, vím, někomu by se mohlo zdát, že každodenní pětačtyřicetiminutové dojíždění s batoletem je zbytečně dlouhé a náročné. Jenže ne nadarmo se říká, že cesta je stejně důležitá jako cíl. Naše společná cestovatelská rána jsou jedinečná – cestou snídáme, vyprávíme si a pozorujeme, co se kolem nás děje. Nejdůležitější ale je, že po této pomyslné cestě jdeme spolu – je to čas, který trávíme společně a intenzivně, jen my dvě.

Dlouhá cesta do Montessori školy, která se vyplatí

V okamžiku, kdy dcerka cestou od metra ke školce uvidí na rohu obchůdek s potravinami, snaží se všemožně dostat z kočárku, aby mohla zbytek cesty jít po svých. Jakmile vstoupí do budovy IMSP, okamžitě se rozběhne a běží do šatny. Otevře si skříňku a posadí se na zem. Ta naše dvouleťačka se už dokáže sama přezout! Tento náš každodenní rituál zakončí velkým a vřelým objetím s jednou ze svých učitelek. A můžu mluvit o velkém štěstí, když od dcerky – alespoň někdy – dostanu pusu na rozloučenou.

Moje dcera se takto postupně, den po dni, připravuje na život. Naším úkolem je tuto lásku k prostředí, ve které se cítí šťastná, spokojená a sebevědomá, neúnavně podporovat. A také s ní tyto pocity štěstí a spokojenosti sdílet. Také proto máme rádi Montessori.

Toli – maminka z IMSP

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

BATOLE A JÁ: ROZHOVOR S ARIOU A EVANGELIOU

Další články

Vzhůru do kaluží

Jarní pranostika říká „Když v březnu fouká a v dubnu leje, máj se květinami směje“… Jarní dny bývají často chladné a větrné. Je to čas plný očekávání, kdy vyrážejí první lístky a květy. Zároveň je to však i období, které vytváří rodičům vrásky na čele nekonečnými příděly bahna, deště a louží, které jsou pro děti velkým lákadlem.

Číst dál

Interview s učitelem, Greg McCrackenem

Jaké je tvé životní motto? Když jsem byl mladý, můj tatínek mi říkával: „Vždycky dělej to nejlepší, co umíš.“ A podobně se snažím mít často na mysli: „Dělej, co umíš, tam kde jsi a s tím, co máš.“ 

Číst dál

První týdny ve školce. Jak ustát loučení?

Před dosažením věku dvou let prochází dítě sérií vývojových změn, díky kterým začíná potřebovat nové sociální prostředí. Ačkoliv rodiče pro něj zůstávají i nadále hlavní jistotou v jejich životě, potřebují děti v této fázi rozšířit své sociální obzory, dostat příležitost kontaktu s vrstevníky, a získat zkušenost společenské nezávislosti. Je to veliký a zásadní krok: děti se učí přechodně fungovat bez rodičů, v kolektivu kamarádů a učitelů.  

Číst dál

Výhody ručního psaní

Když vaše dítě přečtě nebo napíše první slova, je to opravdu vzrušující období. Je to začátek krásné cesty za vzděláním, která jim otevře oči do světa knih, poznatků a zázraků!

Číst dál

Jak uplatnit v praxi výuku zdvořilostního chování podle Montessori?

Lekce zdvořilostního chování v Montessori jsou navrženy jako co možná nejlepší nástroj, který je dětem v tomto úkolu hodnotným pomocníkem. Vysvětlováním a názorným ukazováním předáváme dětem návod, jak se chovat, komunikovat a jednat s ostatními co nejharmoničtějším způsobem, a pomáháme jim tyto dovednosti procvičovat a osvojovat si je. Postupně, počínaje těmi nejjednoduššími kroky (jako je například omluva nebo podání ruky), si děti utvářejí „slovníček“ jednání, který jim umožňuje jednat přiměřeně a sebejistě v určitém sociálním kontextu. A jak je zdvořilému chování učíme v konkrétních věkových skupinách? 

Číst dál
10.02.2019
Letní dílničky
batole a já
Virtuální prohlídka