Menu

Rozhovor s ředitelkou školy, Pherooz Karani

Seznamte se s naší akademickou ředitelkou, Pherooz Karani. Největší radost jí dělá předávat nové generaci dětí dědictví Montessori vzdělávání.

Montessori dítětem jsi byla skoro od narození. Co si myslíš, že ti to dalo? Jaké máš na toto období vzpomínky?

Ano, byla jsem opravdu Montessori dítětem úplně od začátku a jsem za to velmi vděčná! Ale abych byla upřímná, moc konkrétních aktivit ve třídě nebo lekcí si nepamatuji. Když jsem absolvovala své tři Montessori tréninky, byla jsem z lekcí a aktivit se všemi těmi úžasnými materiály nadšená, ale všechny mi připadaly úplně nové. Co si ale pamatuji, je prostředí komunity, ten pocit, že jsem byla na místě, kde jsem mohla objevovat nové věci a cítit se bezpečně. V dospělosti jsem zjistila, že jedna věc ve mně opravdu zakořenila – schopnost vyrovnání se s aktuální situací díky lekcím tzv. „Praktického života“. Pokud jsem ve stresu nebo z něčeho nešťastná, často i dnes začnu uklízet, organizovat věci nebo vařit. Věřím, že to je právě díky tomu, jak jsem byla vedena lekcemi „Praktického života" jako dítě. Nabízejí příležitost cítit se nabitá energií, získat sebevědomí a možnost oceňovat viditelný výsledek své práce.

Co je potřeba, kromě Montessori tréninku a praxe, aby se člověk stal dobrým Montessori učitelem?

Mohu mluvit pouze ze své zkušenosti, ale myslím si, že využijete schopnosti získané v různých oblastech práce s lidmi. Pár let jsem pracovala jako číšnice a to mě naučilo opravdu hodně. Musela jsem dávat pozor na několik stálých hostů. Vědět, co potřebují v podstatě ještě dřív, než to nastalo, vědět, kdy je k hostům vhodné přijít, a kdy naopak nikoli, chovat se tak, aby nemuseli vůbec přemýšlet o mé přítomnosti. To jsou přesně klíčové aspekty managementu třídy!

Také jsem několik let pracovala v divadle jako stage manager a ředitel. Tyto pozice mně daly velkou lekci leadershipu. Naučila jsem se spolupracovat s různými druhy osobností, odhadnout, kdy je lepší mluvit, a kdy naslouchat, jak sdělovat špatné zprávy a jak zůstat organizovaná v okolním chaosu. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem zažila nadšení týmu při společné práci a úspěšném dosažení společných cílů. V dalších letech jsem byla aktivističtější a podílela se na organizaci, což mi opět přineslo další nové zkušenosti z oblasti inspirování a vedení lidí, mezilidských vztahů a laskavosti. Nakonec klíčem je zůstat otevřený ostatním a o svých zkušenostech neustále přemýšlet. 

Interview s ředitelkou IMSP Pherooz Karani

Přemýšlíš někdy, že byses vrátila k vyučování ve třídě? Vidíš se spíše jako učitelka nebo jako ředitelka školy? 

O tom přemýšlím velmi často! Naskytla se mi příležitost pracovat na pozici ve vedení školy v době, kdy jsem měla náročné období v osobním životě. Potřebovala jsem si dát od práce ve třídě pauzu, a ředitelka mé školy mi nabídla pozici v administrativě. Práci jsem si zamilovala velmi rychle a zjistila jsem, že jsem v ní dobrá. Během dalších let jsem pracovala jako koordinátor úrovně batolat, ředitelka marketingu, managerka přijímacího řízení, asistentka ředitele, programová ředitelka a samozřejmě jako ředitelka školy. Učení miluji, ale v tuto chvíli se vidím spíš jako ředitelka školy. Mám ráda práci se všemi třemi skupinami, studenty, rodiči i týmem zaměstnanců školy. Také mám ráda výzvy a potřebuji se někam posouvat v osobním růstu, a to všechno mi tato práce neustále umožňuje!

Mezinárodní kariéra v Montessori nabízí mnoho příležitostí k cestování. Které země jsi navštívila a co jsi se naučila?

Před tím, než jsem se dostala do Prahy mě moje kariéra zavedla do Velké Británie a několika států USA. Práce je všude stejná, liší se ale komunikace s rodiči a členy týmu, podle jejich kultury a očekávání. V osobním životě jsem procestovala Evropu, Severní Ameriku a Jižní Asii. Líbilo se mi všude, společná lidskost napříč rozličnými kulturami, životními prostředími a místy, které mají vždy svou unikátní krásu. Mnoho lidí z Montessori prostředí, které znám, jsou nadšení cestovatelé. Naplňují tak koncept globálních obyvatel, a to je přesně jak se cítím já a co podporuji u studentů.

Můžeš říct, že děti jsou po celém světě stejné, nebo vidíš rozdíly mezi dětmi z různých koutů světa? Jaké jsou rozdíly mezi českými a americkými dětmi?

Děti jsou rozhodně stejné. Věřím, že jejich vývoj a lidské tendence jsou všude na světě obdobné, v luxusních vilách i chýších. Samozřejmě kultura hraje roli, ale menší, než si obvykle myslíme. Kulturní rozdíly můžeme začít vidět u dětí na základní škole, v období, kdy děti začínají opakovat společenské zvyky své komunity, ale obecně jsou jejich tendence a potřeby univerzální. Například právě v tomto věku je to potřeba přijetí komunitou a porozumění místu, kam na světě patří. Maria Montessori toto vnímala a hodně o tom psala. Je to jeden z důvodů, proč je její metoda tolik úspěšná po celém světě, protože není založená na lokální kultuře nebo historické tradici, ale studiu dětí samotných.

Co je tvá ideální práce? Co bys dělala, pokud bys zítra vyhrála bilion dolarů?

No opravdová, ale nudná odpověď je, že bych splatila své dluhy za studium. Nejsem typ člověka, který by si jen užíval a už nikdy nepracoval. Ráda bych dělala konzultace, abych mohla cestovat a potkávat dál úžasné lidi z oblasti Montessori po celém světě a pracovat s nimi. Také by se mi líbila práce dětské knihovnice, což by kombinovalo mou lásku ke čtení a k dětem.  

Co by mohlo lidi překvapit na způsobu, jakým trávíš svůj volný čas? 

Moc tajemství neskrývám, ale trávím čas velmi rozmanitými způsoby. Možná by překvapil fakt, že miluji Olympijské hry a sleduji různé sporty během roku. Teď končí třeba sezóna krasobruslení a začíná čas na baseball (fandím Red Sox). Ráda strávím večer na koncertě nebo hudební show, od Broadwaye po heavy metal nebo rap! A také jsem hodně soutěživá v deskových hrách. Poslední dobou ale trávím většinu volného času jednodušeji – zpíváním Twinkle, twinkle a čtením knížek o tom, jak se konstruují auta.

A co by nikoho nepřekvapilo?

Jsem rychlá a vášnivá čtenářka. Miluji papírnictví a kancelářské potřeby, nejvíc roztomilé bločky. Pamatuji si desítky hudebních divadel a Disney filmů. Jsem také velmi organizovaná a mám na starosti veškeré rodinné dokumenty. Potřebuješ vědět, kde něco je? Zeptej se Pherooz! 

Jak tě změnilo mateřství?

Kromě chronického nedostatku spánku? Nedávno jsem se synem tancovala v parku. Užívali jsme si hudbu, kterou tam na ulici hrál busker. To je něco, co bych určitě nedělala před tím, než se narodil, jedině pokud by mi dodal odvahu nějaký drink. Když jsem o tom později přemýšlela, tak jsem zjistila, že se určitě starám méně o to, co si myslí lidé okolo mě. Což mi přináší takovou nově objevenou svobodu a možnost být víc bláznivá a bezstarostná, což je hodně zábavné.

Rozhovor s ředitelkou IMSP Pherooz KaraniMůžeš shrnout svůj vzdělávací přístup nějakým citátem nebo motem? 

Ohledně dětí si nemohu pomoci a musím se spolehnout se na klasiku od Marie Montessori: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Tento citát doslova ztělesňuje způsob, jakým věřím, že bychom měli s dětmi pracovat. Jako ředitelka školy řídím celou školu tak, jako bych řídila třídu. Jako učitel je to o tom vědět, jak vést vaši komunitu, vážit si svých schopností a dát lidem prostor, aby dělali vše, jak nejlépe umí. 

Jaké jsou nejzajímavější knížky, které čekají u tebe v knihovně na přečtení?

Bear in Sunshine” od Stelly Blackstone! „Bear in a Square”, „Bear Goes to Town” a „Bear Takes a Trip” byly u nás doma teď opravdu velké hity. Ale vážně, můj kamarád, Daniel Willingham, má novou knihu, která mě fascinuje svým názvem, jmenuje se „Outsmart Your Brain: Why Learning is Hard and How You Can Make It Easy”. Na tu se opravdu těším. A také „Anne of Manhattan” od Briny Starler, což je adaptace „Anne of Green Gables”, mé naprosto nejoblíbenější knihy. 

Další články

Čtení od nejútlejšího věku dětem prospívá

Obrázek je vůbec prvním obsahem knihy, který dítě dokáže „přečíst”. Právě díky obrázkům dítě porozumí příběhu a je schopné interpretovat hlavní postavy, zvířátka, nejrůznější prostředí či situace, aniž by umělo skutečně číst. Z ilustrací zobrazujících výraz v obličeji a z řeči těla je dítě schopné rozpoznávat jednotlivé emoce.   Příjemně strávené chvíle s knihou napomáhají i u těch nejmenších dětí k budování pěkného vztahu ke čtení, což je zcela nezbytným předpokladem pro pozdější dobré čtenářské návyky.  

Číst dál

Jak na komunikaci s batoletem

Často se nás učitelů ptáte, jak dokážeme zařídit to, že s námi děti spolupracují. „Co mám dělat, aby se mé dítě chtělo oblékat nebo najíst samostatně?" nebo „Co máme dělat, aby nám ranní přípravy šly lépe?" To jsou jedny z nejčastějších otázek, které od vás slýcháme. Vypadá to jako výzva, ale předně si musíme uvědomit, že je to přirozený proces – děti se až do svých 6 let učí rozvíjet svou vůli a svůj smysl pro poslušnost.

Číst dál

CO JE PRO VÝVOJ VAŠEHO BATOLE NEJLEPŠÍ

Dnešní rodiče jsou neustále zahlcováni radami a tipy pro maminky i tatínky, co by jejich děti měly nebo neměly mít.  V takovém množství informací může být rozhodování, co je pro vývoj jejich dítěte nejlepší, obtížné. Každý rodič touží dělat správná rozhodnutí a opatřit batoleti to nejlepší. Ale jak poznáme, co je pro ně prospěšné a co ne?

Číst dál

Když si batole postaví hlavu

Všichni to velmi dobře známe: rodič na pokraji nervového zhroucení a dítě, které odmítá udělat to, co po něm rodič požaduje. Tento souboj nemá vítěze.

Číst dál

Balíme se s batoletem na výlet

Léto je ideální čas pro výlety a procházky. Společně s nimi přichází pro děti příležitost naučit se, jak se na výlet připravit – zabalit si batůžek. Tato aktivita je učí samostatnosti a dodává jim patřičné sebevědomí. Nejenom že si batůžek připraví, ale samy si v něm vše potřebné po celý výlet nosí samy. 

Číst dál
14.06.2023
Příjďte na interaktivní den otevřených dveří Montessori
dílničky pro děti
2-12 měsíců
Montessori dílničky
batole a já
Virtuální prohlídka