Menu

Jak uplatnit v praxi výuku zdvořilostního chování podle Montessori?

Lekce zdvořilostního chování v Montessori jsou navrženy jako co možná nejlepší nástroj, který je dětem v tomto úkolu hodnotným pomocníkem. Vysvětlováním a názorným ukazováním předáváme dětem návod, jak se chovat, komunikovat a jednat s ostatními co nejharmoničtějším způsobem, a pomáháme jim tyto dovednosti procvičovat a osvojovat si je. Postupně, počínaje těmi nejjednoduššími kroky (jako je například omluva nebo podání ruky), si děti utvářejí „slovníček“ jednání, který jim umožňuje jednat přiměřeně a sebejistě v určitém sociálním kontextu. A jak je zdvořilému chování učíme v konkrétních věkových skupinách? 

0–3 roky: Důležité je dítě aktivně zapojit

V raném dětství je formálních lekcí nebo prezentací zdvořilostního chování jen málo. Podstata celého učebního plánu spočívá v tom, jak se za prvé chováme my k dětem a za druhé my dospělí k sobě navzájem v jejich přítomnosti. Učí se totiž zejména naším příkladem. 

S malými dětmi bychom si měli povídat napřímo. Za prvé je vhodné si k nim při rozhovoru dřepnout, aby nám viděly do tváře. Za druhé bychom měli respektovat jejich tělesnou autonomii: není například vhodné požadovat, aby nám malé dítě podalo ruku, dalo pusu, objalo příbuzného a podobně. U starších batolat přichází na řadu první lekce. Začínáme používat zdvořilostní fráze a pozdravy, zakrývání úst při kýchnutí nebo zaklepání na dveře.

Tipy:

  • Společný čas strávený při jídle, na oslavách a dalších společenských událostech si stanovte jako prioritu.

  • Používejte před dítětem důsledně pozdravy a zdvořilostní fráze („prosím“, „děkuji“, „promiň“).

  • Procvičujte společně vyjadřování pocitů, přání, potřeb a preferencí („Rád(a) bych, chtěl(a) bych ...“).

3–6 let: Když se rodí přátelství

V předškolním věku se schopnosti v oblasti zdvořilostního chování dostávají do popředí zájmů dítěte. Děti se v tomto věku prudce sociálně rozvíjejí a dramaticky se u nich zvyšuje zájem o ostatní, zejména o osobní přátelství a začlenění do skupiny. Potřebují se proto hlavně naučit řešit konflikty a chovat se správně k ostatním. Praktické lekce, které s dětmi procvičujeme, zahrnují žádost o pomoc, řešení neshod, střídání se při hře, nebo spravedlivé dělení.

Tipy:

  • Procvičujte řešení konfliktů se sourozenci a kamarády, nejprve za účasti dospělého, následně bez ní.

  • Vysvětlujte a vyžadujte po dítěti vhodné chování v různých situacích (pozdravení hostů, představení se, chování v restauraci, divadle nebo ve sportovním zařízení).

  • Ukažte si, jak druhému nabídnout pomoc či o ni sám požádat.

  • Nechte dítě aktivně se účastnit kulturních událostí.

6–12 let: Co znamená být součástí komunity

Během školních let si děti začínají uvědomovat sociální skupinu, spravedlnost a férovost. Výuka zdvořilosti a slušnosti zahrnujte „třídní schůzky“, na kterých spolu děti diskutují a nastavují pravidla třídy a mají příležitost zkoumat a zkoušet různé formy společenského řádu. Zároveň je to také věk, ve kterém je pro děti vrcholem zábavy šaškování a humor spojený s tělesnými funkcemi, takže je třeba dětem v rámci zdvořilostního chování ukázat a následně vyžadovat zásady slušnosti týkající se říhání, větrů a podobně. 

Tipy: 

  • Nechávejte děti vyřizovat drobné pochůzky a komunikovat s lidmi v různých funkcích (v obchodě, na poště, v bance).

  • Podpořte děti v tom, aby si samy vyřídily telefonát nebo se s vaší pomocí objednaly k lékaři apod. 

  • Společně si trénujte psaní přání a dopisů rodině a přátelům. 

12–18: Vstup do světa 

Dospívající si postupně rozšiřují své vnímání světa, od školy přes místní komunitu až po širší společnost. Učební plán „praktického života“ v tomto věku nabírá formu „skutečných“ aktivit, jako je například drobné podnikání, shromažďování prostředků pro charitu nebo dobrovolnické práce. Proto musí být doplněn o výuku zdvořilostního chování v nových oblastech: například péče o zákazníky, komunikace s úřady nebo obhajoba názoru z určitého důvodu. V kontextu tradičního vzdělávání by se tato cvičení a lekce mohly zdát příliš „ze života“, ale právě to je základ výuky praktického života v Montessori: vždy poskytuje dítěti nebo mladému člověku kontakt s realitou a zajišťuje skutečné uplatnění, v maximální možné míře odpovídající danému věku a vývojovému stupni. 

Tipy:

  • Podporujte mladistvé, aby se aktivně účastnili komunitního i místního politického života – aby komunikovali s obecními úřady a řešili na místní úrovni záležitosti, které se jich přímo týkají. 

  • Vyhledávejte příležitosti pro dobrovolnickou činnost (například místní charity, útulky pro opuštěná zvířata nebo pomoc sousedům).

Autor: Michaela Tučková, učitelka třídy batolat v IMSP 

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

UVĚDOMĚNÍ: KLÍČOVÁ SOUČÁST MONTESSORI ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Další články

Nezávislé dítě

Jak podporujeme nezávislost u našich studentů a proč to tak děláme?

Číst dál

Jak se vyhnout „škatulkování“

Co vlastně znamená „zaškatulkovat dítě“?

Číst dál

CO JE PRO VÝVOJ VAŠEHO BATOLE NEJLEPŠÍ

Dnešní rodiče jsou neustále zahlcováni radami a tipy pro maminky i tatínky, co by jejich děti měly nebo neměly mít.  V takovém množství informací může být rozhodování, co je pro vývoj jejich dítěte nejlepší, obtížné. Každý rodič touží dělat správná rozhodnutí a opatřit batoleti to nejlepší. Ale jak poznáme, co je pro ně prospěšné a co ne?

Číst dál

IMSP PODCAST s absolventkou Dianou Peštovou

Je naším potěšením vám v dnešním IMSP podcastu představit našeho hosta: Dianu Peštovou. Diana se narodila a vyrostla v České republice, dnes studuje jazyky a kulturu na Amsterdamské univerzitě. Diana se s naší moderátorkou Marianou baví o tom, jak ji IMSP naučila přemýšlet s nadhledem. Protože ráda píše, zpívá a hraje divadlo, ocenila také, že je Montessori vzdělání dovolila poznávat zájmy svým vlastním tempem.

Číst dál

První týdny ve školce. Jak ustát loučení?

Před dosažením věku dvou let prochází dítě sérií vývojových změn, díky kterým začíná potřebovat nové sociální prostředí. Ačkoliv rodiče pro něj zůstávají i nadále hlavní jistotou v jejich životě, potřebují děti v této fázi rozšířit své sociální obzory, dostat příležitost kontaktu s vrstevníky, a získat zkušenost společenské nezávislosti. Je to veliký a zásadní krok: děti se učí přechodně fungovat bez rodičů, v kolektivu kamarádů a učitelů.  

Číst dál
21.05.2019
Letní dílničky
batole a já
Montessori
dílničky pro děti
2-12 měsíců
Virtuální prohlídka